Další důkaz ploché země? Ne. Tohle je jen další důkaz toho, že zastánci placaté země buď nemají absolutně žádné znalosti matematiky a fyziky, nebo naprosto úmyslně používají špatné postupy k dokázání nesmyslu.
Kde se ta hodnota vzala? Na první pohled celkem zřejmá úvaha. Letadlo letící rychlostí 800 km/h po hodině urazí 800 km a pokles horizontu je cca 50,1 km. Každou minutu by tak letadlo muselo sestoupit o 800 m. To dává smysl že?
Ne, nedává. Vidíte ty problémy?
Autor tohoto nesmyslu se dopustil zásadní chyby, a to, že použil lineární interpolaci (proložení přímkou) funkce, která není ani zdaleka lineární. Pokud se použije oblíbená flerfská aproximace 8 cm/km² (což je, jak jsem se dozvěděl "vzorec sférické trigonometrie", i když tam není ani sféra ani ta trigonometrie), prokládáme parabolu přímkou, pokud se použije korektní výpočet, pak prokládáme část kružnice přímkou (tětiva).
Pro ukázku příklad, kde je tento nesmyslný postup krásně vidět. Pokud bude objekt rovnoměrně zrychlovat 10 m/s², za minutu urazí 1/2 * 10 * 60 * 60 = 18000 m. Pokud použijeme lineární interpolaci, pak nám vyjde, že v první sekundě objekt urazí 300 m.
"Pokud pustíte něco ve vákuu, padá to rychlostí 9,81 metru za sekundu na druhou. Když si to převedeme na metry za minutu, dělá to 307 metrů za minutu." (video)Inu, s fyzikálními veličinami a matematikou si na ploché zemi hlavu moc nelámou.
Ostatně to, že fyzice a matematice nerozumí, někteří z flerfů hrdě přiznávají a berou to za svou přednost.
"Skutečnost je, že na žádné úrovni vzdělání nikdo není vyučován rovnici zakřivení Země. Nedozvíte se to v mateřské školce, nedozvíte se to ani na základní škole. Nedozvíte se to na střední škole pro starší ani pro mladší žáky. Nedozvíte se to ani na univerzitě při bakalářském studiu, při postgraduálním studiu, při doktorandském studiu..." (video)Ehm... goniometrie a trigonometrie se v našich končinách učí povětšinou 8. či 9. třída ZŠ. Takže máme horní odhad dosaženého vzdělání autora videa... (příklad na výšku oblouku)
Vztlak letadla je dán mimo jiné hustotou atmosféry, ve které se právě pohybuje, čím vyšší letová hladina, tím nižší hustota. Představa flerfíků, že letadlo letící rovně odletí do vesmíru (i tu už jsem sylšel) je, mírně řečeno, úsměvná.
Jen pro zajímavost, nejvyšší proudovým letadlem dosažená výška je 37,650 metrů. Rekord pochází z roku 1977 a byl dosažen letadlem MIG-25 (např. https://en.wikipedia.org/wiki/Flight_altitude_record)
I kdyby letadlo nebylo ovlivněno fyzikou, bylo by pošetilé si myslet, že se pohybuje po přímce směrem dolů. Mimo jiné by to znamenalo, že letadlo letící ve výšce 1km by po necelých 2 minutách letu narazilo do země
Pokud se ale bude dělat korekce průběžně - klidně třeba jednou za minutu - tak při rychlosti 900 km/h potřebuju na cca 15 km dorovnat cca 18 metrů (0,3 metru za sekundu). Jen pro představu, je to stejné klesání, jako když jedete po silnici rychlostí 90 km/h a za minutu na 1,5 km dlouhém úseku se silnice klesne o 1,8 metru. Nebo ještě jiné přirovnání, běžný výtah se pohybuje rychlostí 0,6 - 1 m/s, tedy polovina rychlosti pomalejšího výtahu. Je také třeba udělat korekci naklopení letadla. Za minutu to dělá cca 0,2°.
Poté, co se provede taková korekce, u které si fakt nemyslím, že ji běžný člověk je schopen zjistit nějakým pocitem, se letadlo nachází ve správné výšce a je naklopeno správným směrem. Po minutě se může vše zopakovat.
Realita je trochu zamotanější mimojiné v závislosti na tom, kde se letadlo právě nachází či jaké je počasí. Letadla nelétají v přesně dané nadmořské výšce, ale v letových hladinách. Koho by zajímalo trochu povídání, najdete ho třeba tady: https://www.airguru.cz/clanky/neni-vyska-jako-vyska, další pak v odkazech na konci.
Je fascinující, jak mylnou představu mají flerfové o skutečných poměrech. Ve videu se mj. objevuje tento obrázek, který hovoří o sestupovém úhlu 3° a ukazuje, kam by letadlo doletělo na kulaté zemi.
Pojďmě si to tedy společně spočítat. Pokud je letadlo ve výšce 27000 stop (8,2296 km) a má se během 166 km dostat na zem, pak za použití goniometrických funkcí zjistíme, že úhel je atan(8,2296/166) = 2,84°.
Pokud totéž spočítáme na kulaté Zemi, kde je na 166 km pokles o cca 2,2 km, dostaneme atan(10,4296/166) = 3,59°.
To je necelý stupeň rozdílu. Nebo také 13 metrů na kilometru. Opravdu je tohle ten nezvratný důkaz?
Oči mi trochu krvácí, ale tady je graf, který ukazuje nesmyslnost využití lineární interpolace pro tuto úlohu. Šedivá přímka je lineární interpolace z hodnot po minutě letu, žlutá přímka je lineární interpolace z hodnot po hodině letu. Jak by to vypadalo pro 10 nebo dokonce 18 hodin už ani neuvádím. Malý graf uvnitř je přibližně ve správném poměru.
